Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Ústav hudební vědy

Sdružená uměnovědná studia

Blanka Šimůnková

Z ulice do galerie.

Keith Haring a Jean-Michel Basquiat

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Aleš Filip, Ph.D.

2009

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala

samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

……………………………………………..

Podpis autorky práce

Zde bych chtěla poděkovat vedoucímu práce za připomínky a rady, které mi udělil při psaní práce.

Obsah

Obsah 4

Úvod 5

1. Graffiti a street art 6

1.1 Co je to street art: 7

1.2 Graffiti 8

1.2.2 Jak vzniklo graffiti 10

1.2.3 Zlatá léta graffiti 11

1.2.4 Represe proti graffiti 12

2. Snahy etablovat graffiti mezi umění 13

2.1 První dva pokusy etablovat graffiti na poli umění 13

2.2 Názory na graffiti jako umění a jeho průnik do galerií (80. léta) 17

2.3 Důvody, proč se během 80. let nezdařilo etablovat graffiti jako formu umění 20

3. Keith Haring a Jean-Michel Basquiat 22

3.1 Keith Haring 22

3.1.1 Život a dílo 24

3.2 Jean-Michel Basquiat 28

3.2.1 Život a dílo 29

4. Třetí vlna pronikání umění ulice do galerií, zasahující až do současnosti 32

4.1 Třetí pokus etablovat graffiti jako umění a přechod ke street artu 33

4.2 Nejznámější projevy světového street artu 35

4.2.1 Invander - Space Invanders 36

4.2.2 Banksy 36

4.2.3 Obey Giant 37

4.2.4 Cesta ke komerci 37

Závěr 38

Použitá literatura 40

Knižní publikace 40

Časopisecké články 41

Diplomové práce 42

Internetové zdroje 42

Obrázková příloha 42

Seznam zdrojů obrázkové přílohy 51

Úvod

Jak už napovídá název práce, chtěla bych se v ní věnovat umění, které proniklo „z ulice do galerie“ a okolnostmi tohoto pronikání. Jedná se o umění graffiti, street art a umělce, kteří z nich vycházejí. V 70. a 80. letech 20. století vzniklo v amerických velkoměstech graffiti, které se objevovalo v prostorách metra, na vagonech vlaků a na ulicích. Zpočátku bylo zcela mimo sféru umění, vzbudilo však velký zájem veřejnosti a proto se začalo postupně objevovat i ve výstavních prostorách a na legálních plochách. Během několika krátkých let se umělci, kteří z graffiti vycházeli, nebo se jím inspirovali, stali celebritami, nejznámější z nich byli právě Keith Haring a Jean-Michel Basquiat. Graffiti a z něj vycházející street art se však dále vyvíjí a vycházejí z něj další umělci, z nichž někteří jsou známí po celém světě – například Invander, Obey Giant nebo Banksy.

Ve své práci se chci zabývat tím, jak přesně graffiti vzniklo a jak probíhal jeho průnik na pole umění, který budu demonstrovat i na příkladech již zmíněných umělců. Převážná část práce mapuje vývoj v 70. a 80. letech 20. století, budu se však zabývat i jeho pokračováním až do současnosti. Pokusím se objasnit, v čem spočívají hlavní myšlenky graffiti a street artu a charakterizovat jejich nejdůležitější představitele. Pokusím se odpovědět na otázky, jak, kdy a proč začalo umění ulice pronikat na pole vysokého umění a zda se mu tento průnik podařil.

Při přípravě svojí práce jsem prostudovala literaturu týkající se hiphopové subkultury (protože právě graffiti je jedním ze základních elementů hiphopu, vedle taneční složky- breakdance, a složky hudební – MCing, DJing a beatbox- je graffiti vizuálním prvkem hiphopu), graffiti a street artu (především obsáhlá práce Julie Reinecke, která se zabývá vývojem graffiti a následným vývojem street artu až po současnost – byla revidována v roce 2007) a několik monografií týkajících se Jeana-Michela Basquiata a Keitha Haringa. Prostudovala jsem také několik diplomových prací, které se již na toto nebo podobné téma na naší univerzitě objevily. Tematicky nejbližší mojí práci je práce Andrey Říhové (Koncepce umělecké tvorby ve veřejném prostoru v kontextech díla Keitha Haringa a Jeana-Michela Basquata) z loňského roku, která se zabývá jejich díly v kontextu graffiti subkultury a jejich spojitosti se street artem. V této literatuře jsem pak hledala odpovědi na svoje otázky, které jsem navzájem srovnávala.

1. Graffiti a street art

Městské prostředí je již několik století spjato s moderním životem. Moderní velkoměsto není jen plochou zastavěnou budovami a obydlenou určitým množstvím lidí, je to nová lidská příroda, ve které se prolínají různé infrastruktury a střetávají se kultury. Tvůrce street artu vidí ulice velkoměsta plné reklam a různé „vizuální veteše, která nutí obyvatele měst, aby se stali se tupými konzumenty nebo netečnými chodci.“¹ Street art chce podle Filipa pospíšila narušit monopol reklamy ve veřejném prostoru, chce si vydobýt veřejný prostor zpět. „Chce si s veřejným prostorem hrát. Chce předávat své, někdy i politické, poselství. Tvůrce street artu zpravidla pohrdá galeriemi, místy, kam bylo podle jeho názoru umění vykázáno a uzavřeno jako do ghetta.“² Život v globalizovaném velkoměstě je pro street art nejen zdrojem námětů, ale přímo ovlivňuje jeho formy, umístění a následné čtení. Jak píše Tomáš Pospiszil ³ street art využívá již existujících komunikačních kanálů, parazituje na informačních systémech a obsazuje volný městský prostor. Tvůrci street artu pracují při umístění díla na ulici nejen se vzniklými architektonickými juxtapozicemi, ale i se sociálním kontextem fyzického umístění díla. Tomáš Pospiszil používá terminologii kritika Nicolase Bourriauda, podle níž jde street artu o vytvoření nové senzitivní senzibility. Street art je spojen se svobodným vyjadřováním jednotlivce, které je v opozici vůči kontrolovanému porstředí klasických médií. Na rozdíl od umění v tradičním smyslu, vzniká street art velmi organicky. Bere si inspiraci z vysokého umění i populární kultury. Používá všeobecně známé symboly a posouvá je do nových významů, vytváří z nich nové celky. Je to forma veřejného monologu, komentuje svět okolo a aktuální dění. prostor ke komentování světa okolo. Díla street artu často nevydrží déle než pár minut, ale přesto mohou mít globální dopad, protože pro street art je typické využití internetu, pomocí jehož se šíří do celého světa. Možnosti jeho sdělení jsou téměř neomezené.